Dějiny médií

Knihtisk - vznik a rozvoj knihtisku spolu s renesancí postavilo lidstvo na začátek nové koleje, dochází k rozvoji vzdělanosti.

Další mezník jsou první periodické noviny, 200 let po vynálezu knihtisku, letáky, rozvoz dostavníky, začínají se rozvíjet fenomény které vytvořily podmínky pro to, co máme dnes.

Periodické publikace mají tyto charakteristiky:

1. Pravidelné vycházení
2. Mají zbožný charakter (je to zboží, je to za peníze, je z toho daň)
3. Mají informační obsah (nejsou to jen "pindy naší Mindy", ale nesou informace)
4. Působí ve veřejné sféře (není to žádný vnitropodnikový bulletin)
5. Jeho publikum je jednak primárně městské, jednak světské
6. Jsou relativně svobodné (relativita je důležitá, nejsvobodnější je kniha, ale s novinami je to těžší)

Dalším mezníkem byl vznik Penypressu (???)

Potom přišel na konci 19. století objev filmu, tzn. fyziologické vlastnosti lidského oka které není schopno vnímat obraz rychlejší než 24 obrázků za sekundu ...

Vývoj akceleruje, tzn. že se stále zrychluje.

Podíváme-li se na současný vývoj masových médií, najdeme celou řadu charakteristických rysů, tendencí.

Vypíchneme dvě, a to je konvergence a fragmentace.

Konvergence

Týž obsah lze šířit různými kanály. Tzn. natočí se film, ten jde do kina, pak se z něj udělá dvd nahrávka a jde to do obchodů a do půjčoven, je možné si to stáhnout přes modem, šíří se pozemními vysílači (které se teď mění z analogového na digitální) a dále se může šířit přes internet.

Fragmentace

Zmnožují se kanály. Ten individuální přístup k symbolickým obsahům zmenšuje rozdíly mezi jednotlivými médii.

Je to v podstatě tentýž jev nahlížený z druhého konce. Jestliže v konvergenci nás zajímá to, že jeden obsah lze šířit různými kanály, tak tento pohled nahlíží z opačného konce.

Nejdůležitější změny za poslední půlstoletí ve společnosti které mají vliv na rozvoj médií:

1. Internacionalizace (globalizace, vznikají nadnárodní firmy)
2. Informatizace (revoluce nul a jedniček, vzniká informační společnost, všechno je nahlíženo médii od rádia po internet)
3. Rozvoj postmoderní kultury

Symbolické obsahy mají dvojí charakter:

a)      zboží

b)      kulturní statek

Čtyři charakteristické rysy, jimiž se kontrolují a řídí média:

1. Kontrola obsahu z politických důvodů (zákon proti fašismu)
2. Kontrola obsahu z kulturních a morálních důvodů (zákaz pornografie, nejsvobodnější je tady kniha)
3. Kontrola infrastruktury z technických důvodů (např. rozdělování frekvencí pro rádiová vysílání, jsou předem geograficky a technicky dány, geograficky jsou limitovány výkonem vysílače, v rukou to má Rada pro rozhlasové a televizní vysílání)
4. Kontrola infrastruktury z ekonomických hledisek (měření reklamního podílu, měří se reklamní výkonnost periodik, měří se prodaný náklad – tzv. systém abc)

V některých zemích mají zákonem regulovanou distribuci denního tisku, je to pozůstatek fašismu (bylo potřeba po válce zajistit aby ideologie jako fašismus nezvedly znovu hlavu). Distributor v Německu musí ze zákona vzít do distribuce jakékoliv periodikum, které mu dodavatel nabídne.