WikiLeaks je internetová stránka, která dokáže zobrazovat anonymně vládní, korporátní, či církevních dokumenty. Zakládá si na zachování anonymity a dělá vše proto, aby se její příspěvky nemohli vystopovat. Pentagon označuje a většina Američanů považuje WikiLeaks za hrozbu americké národní bezpečnosti.
WikiLeaks je založen na několika softwarových balíčcích, které zahrnují MediaWiki, Freenet, PGP a Tor. Jejich servery jsou umístěny ve Švédsku. Stránky měly velké problémy s financováním a proto na konci roku 2009 dočasně pozastavily všechny operace – archivní materiály nebyly dostupné a nezobrazovaly se ani nové zprávy. 19. května byla stránka znovu plně v provozu (včetně MediaWiki archivu), neboť tvůrci dokázali pokrýt minimální náklady. V současné chvíli je šéfredaktorem Julian Assange, který byl u zakládání celého WikiLeaks v roce 2006.
Na konci listopadu 2010 proti WikiLeaks zasáhlo několik firem – PayPal, Amazon, PostFinance a Dynadot. PayPal zakázal stránkám posílat příspěvky svoji službou, Amazon je vyhodil ze svých vyhledávačů, PostFinance (švýcarská banka) zrušila účet na dary pro WikiLeaks a Dynadot zrušil registrační autoritu domény. Proto musely stránky změnit svoji doménu na wikileaks.ch – později se vytvořilo více než tisíc mirrorů (obrazů), které archivují veškerá data.
Američtí studenti jsou varováni, aby na dokumenty z WikiLeaks neodkazovali na žádných ze sociálních sítí! Kdyby chtěli později pracovat ve státní správě, musí projít prověřením minulosti (background checks) a v případě zájmu o WikiLeaks touto kontrolou určitě neprojdou. Ať žije svoboda projevu, že? Právníci, zastupující Juliana Assangeho, konstatují, že jsou pod drobnohledem tajných služeb.
Jejich slogan je "Otevíráme vlády".
Julian Assange
Julian Paul Assange se narodil v roce 1971 v Austrálii a je internetový aktivista. V roce 2006 se stal Julian spoluzakladatelem kontroverzního webového serveru WikiLeaks a v současné chvíli je jeho tiskovým mluvčím a šéfredaktorem. V červenci 2010 ho The New York Times (americké noviny!) označil za "nejvýznamnějšího světového novináře".
Jak zveřejňuje server Wikipedia, někteří američtí politici otevřeně vyzývají k dopadení, souzení nebo dokonce popravě Juliana Assangeho. Poradce kanadského premiéra, Tom Flanagan, chce, aby na něj byl spáchán letecký atentát, s tím, že "si zaslouží smrt". Neúspěšná viceprezidenstká kandidátka Sarah Palinová volá po tom, že "by měl být stíhán jako teroristé (vůdci Tálibánu nebo Al-Káidy)". a domnívá se, že je protiamerický. Její stranický kolega a prezidentský kandidát z minulých voleb, Mike Huckabee, se též vyslovil pro smrt Assangeho a "toho zodpovědného za únik diplomatických depeší" – tento skutek označil za velezradu a řekl, že "cokoli méně než poprava by bylo příliš vlídným trestem".
Z těchto slov je patrné, že je Julian velice kontroverzním novinářem. Interpol ho kvůli jeho švédským výstřelkům (znásilnění, či sex bez kondomu – který je ve Švédsku přestupkem) zveřejnil na své listině hledaných osob. Podle některých lidí je celá tato kauza politickým výmyslem. Scotland Yard je připraven Assangeho stíhat a zavřít ho do vazby. 7. prosince se stavil v Londýně na dohodnutou schůzku na policejní stanici a tam byl (na švédskou žádost) zatčen. Poté požádal o kauci.
I když WikiLeaks existuje přes čtyři roky, největší "boom" zažil až v posledních měsících. Za celou dobu proteklo přes webové stránky ohromné množství nejrůznějších tajných depeší a dokumentů převážně vojenské povahy (a amerického původu). Wikileaks odhalil některé nekorektní praktiky a maléry americké armády v Iráku a Afghánistánu. Na přelomu listopadu autoři webu oznámili, že zveřejní tisíce tajných diplomatických depeší převážně z amerických zastupitelských úřadů po celém světě. 28. listopadu se vlastně vše rozjelo – po zveřejnění všech slíbených vládních depeší se rozhodli proti WikiLeaks bojovat
i soukromé organizace. Jak už jsem psal dříve, PayPal jim například zrušil účet, stejně jako Visa, MasterCard a zmiňovaná banka PostFinance. Dle oficiálního vyjádření byly porušeny podmínky pro vedení účtů. Jelikož Wikileaks žije pouze ze sponzorských darů, byla to poměrně vážná rána.
Kvůli – v poslední době – neuvěřitelné síle internetové komunity hackerů i obyčejných lidí na sociálních sítí, kteří mají podobnou moc jako celé vlády s obrovskými rozpočty, se WikiLeaks v obraně nenacházel dlouho. Funkční kopii databáze provozuje již přes 1000 (jak už jsem psal) serverů po celém světě. Většina lidí se postavila na stranu Juliana Assangeho a celého WikiLeaks, na druhé straně se nachází převážně vládní organizace po celém světě.
Jak jsem psal v této kapitole, WikiLeaks existuje již přes čtyři roky. Přežil i finanční krizi, když pár měsíců sháněl alespoň minimální obnos na provoz databáze. Jenže mediální boj mezi vládami a těmito stránkami začal až letos.
Assange začal být v listopadu hledán Interpolem, poté se přidal i Scotland Yard a podle všeho na něj má "zálusk" i CIA. Většina lidí se domnívá, že použitá záminka na zatykač (domnělé znásilnění ve Švédsku) je pouze vykonstruovaná politická manipulace s médii. Vládní špičky chtěli Juliana zastavit v šíření informací na jeho serveru. O tom také vypovídají již zmíněné citace kanadských politiků.
Mezi nejznámější zveřejněné dokumenty na stránkách WikiLeaks patří informace o americkém leteckém útoku v Bagdádu 12. července 2007.
Na stránkách Juliana se objevily také dvě doposud nezveřejněné videozáznamy onoho útoku, během kterého zemřeli i dva zaměstnanci zpravodajské agentury Reuters.
Obrovskou mediální odezvu také zaznamenalo objevení tajných vojenských dokumentů z války v Iráku v letech 2004 - 2009. WikiLeaks zveřejnil více než 400 tisíc inkriminujících dokumentů, ze kterých vyplývá, že američtí vojenští velitelé měli vědět o mučení zajatých Iráčanů, znásilňování žen a popravě bez soudů. WikiLeaks poukazuje i na větší číslo civilních obětí, než udává oficiální stanovisko. Reakcí Pentagonu dle slov jeho mluvčího bylo to, že publikování dokumentů bylo tragédií, která napomáhá nepřátelům Západu. Negativně se vyjádřil i irácký premiér Nouri al-Malikí, podle něhož zveřejnění vyvolá nenávist proti politickým stranám a jejich představitelům.
6. prosince 2010 zveřejnil server WikiLeaks dlouhý seznam amerických základen ve světě a ostatních zařízení klíčových pro americkou bezpečnost – jako například různé (státní i soukromé) továrny, elektrárny, doly, dále plynovody a ropovody, komunikace, dopravní uzly a další. Podle korespondenta BBC, Jonathana Marcuse se pravděpodobně jedná o zatím nejkontroverznější únik WikiLeaks.
Vlastně i zveřejnění těchto dokumentů a zahraničních depeší odstartovalo celou "kauzu WikiLeaks". Vlády by byly nejraději pro zrušení těchto stránek, obyvatelstvo, které chce širší a větší informovanost samozřejmě pro opak!
Jak celá kauze dopadne, to ukáže až čas.