Největší hospodářské krize

PROFIL.at: Výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let

Výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let v souvislosti se současným prudkým pádem ruského rublu (řazeny chronologicky):

MEXIKO - Koncem roku 1994 vypukla v zemi ekonomická krize, jejímž hlavním projevem byl prudký pokles hodnoty nového pesa vůči USD. Mezinárodní měnový fond (MMF) a další instituce přislíbily Mexiku pomoc v okamžiku, kdy se země ocitla před problémem neschopnosti proplácet v dolarech státní dluhopisy. Vláda přijala soubor drastických hospodářských opatření zaměřených na překonání krize. Jeho cílem bylo především umožnit ústřední bance, aby obnovila své rezervy, a udržet stabilní kurs mexické měny.

JIHOVÝCHODNÍ ASIE - Asijské krizi předcházela série bankrotů v Jižní Koreji. Pády asijských měn odstartovalo Thajsko, kde byl 2. července 1997 thajský bát (baht) po prudkém poklesu převeden na plovoucí kurs. Následoval odliv spekulativního kapitálu a mnoho bank a podniků se dostalo do problémů či bankrotů. Krize zasáhla i další "asijské tygry" (Malajsii, Filipíny, Indonésii a Hongkong) a zpochybnila hodnocení jejich ekonomik jako hospodářský zázrak. Též Japonsko zažilo velký otřes po bankrotu čtyř významných finančních institucí. "Černý čtvrtek" 23. října na hongkongské burze a následný pád na burzách Evropy a Ameriky rozšířil krizi i na další světové měny.

RUSKO - V srpnu 1998 vláda a centrální banka oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající v uvolnění kurzu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, země se dostala do finanční krize. Otřesy v Rusku byly prohloubeny i asijskou krizí, poklesem cen ropy a klesající důvěrou zahraničních investorů. Krize vedla až k demisi vlády. V chaosu se Rusko potácelo rovněž při měnové krizi v roce 2008, kdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.

V současnosti vyvolal paniku v zemi strmý pád rublu, měna poprvé v historii prolomila hranici 80 rublů k dolaru a od začátku roku ztratila polovinu své hodnoty.

BRAZÍLIE a LATINSKÁ AMERIKA - V lednu 1999 se během "černého úterka" na brazilské burze propadla jinak stabilní brazilská měna real proti dolaru o více než osm procent. Jedním z důvodů stále se výrazněji rýsující recese byla politika vysokých úvěrových sazeb na podporu realu. Krizi neodvrátil ani záchranný balík od MMF. Již v roce 1982 vysoká zadluženost části latinskoamerických zemí (Mexika, Brazílie a Argentiny) vedla k jejich platební neschopnosti. Spojené státy a MMF sice nejhorší krizi zažehnaly, v některých zemích, jako například v Brazílii, trvá ale hospodářská stagnace celá desetiletí. Také Argentina zažila v letech 2001 a 2002 hlubokou ekonomickou krizi s devalvací a největším státním bankrotem na světě.

TURECKO - Počátkem roku 2001 muselo opustit systém pevných směnných kursů a uvolnit měnu, což snížilo hodnotu turecké liry na polovinu a vedlo k rozkladu finančního systému v zemi. Ta se musela vzdát reformních opatření dohodnutých s MMF při předchozí krizi. Krize likvidity, která si vynutila růst úrokových sazeb a odčerpala většinu devizových rezerv, postihla Turecko již v listopadu 2000. MMF schválil Turecku jeho program reforem a finanční injekci, která jej měla vytáhnout z nejhorší poválečné recese.

SVĚTOVÁ FINANČNÍ KRIZE - Od jara 2007 byla ekonomika pod tlakem krize amerických rizikových hypoték, která se postupně přelila do světa. V Evropě začal propad v srpnu 2007 po zprávě francouzské banky BNP Paribas o zmrazení tří fondů, které investovaly na trhu rizikových hypoték v USA. Následoval prudký růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Období bylo poznamenáno vlnou akvizicí, bankrotů a znárodňování finančních institucí. Řada zemí ohlásila záchranné plány zvýšení záruk na bankovní vklady. Na prahu bankrotu se například ocitl Island.

ŘECKO - V květnu 2010 balancovalo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Výměnou za ni ale musela tamní vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo recesi. Z té se řecká ekonomika počátkem tohoto roku vymanila, ale po vítězství extrémní levice si znovu sahá na dno!

Přeložil Václav Prokůpek, www.prokupek.biz